TICHO,

ÚŽASNÝ PROSTOR BEZ MYŠLENEK,

BEZ VEŠKERÉHO DĚNÍ.

JE TU TICHO, A NIC DALŠÍHO TU NENÍ?

JE TU VŠECHNO, I TO, CO MYŠLENKY PŘED TEBOU BRÁNÍ, UVNITŘ TICHA NAJDEŠ CHRÁMY, KRÁSU, NADĚJI I NEDOZÍRNÉ LÁNY, V TICHU OBJEVÍŠ NÁDHERNÉ BOHATSTVÍ, I MNOHÁ, PRO TEBE ZATÍM SKRYTÁ TAJEMSTVÍ.

SLUNCE SVÝM SVĚTLEM PROZÁŘÍ VŠECHNA ZÁKOUTÍ, I V TOM NEJTMAVŠÍM A NEJMENŠÍM SE PRÁVĚ TEĎ VŠE OBJEVÍ.

JE TU CHVÍLE PRAVDY, OPRAVDOVOSTI A UPŘÍMNOSTI, NENÍ MOŽNÉ SE PŘED TÍMTO SVĚTLEM NĚKAM SCHOVAT, JE VŠAK MOŽNÉ SPLNIT SI I TO, V CO JSME SE BÁLI DOUFAT.

TAK JEŠTĚ JEDNOU:

VŠECHNO MÁ SVOU VHODNOU CHVÍLI, NENÍ NUTNÉ UŽ SE VIDĚT V CÍLI A TLAČIT NA SEBE I NA VŠECHNO KOLEM, HONEM, HONEM, AŤ UŽ SE Z MÍSTA POHNEM.

JE TO, CO JE, A TAK TO JE.

NĚCO JE JINAK, I KDYŽ NÁŠ ZRAK NÁM NEDOKÁŽE UKÁZAT TO, CO MYSL SE NÁM SNAŽÍ ZAKÁZAT. SNAHA JE VŠAK MARNÁ, TO UŽ VÍME, STAČÍ, KDYŽ DO SKUTEČNOSTI SE PROBUDÍME.

JAK SE PRÁVĚ TEĎ CÍTÍŠ?

A NEŘÍKEJ, ŽE NEVÍŠ.

UVĚDOM SI SVÉ POCITY V TÉHLE CHVÍLI, NESPĚCHEJ NA SEBE, ZŮSTAŇ TADY. 

KRÁSNÝ ČAS ÚPLŇKOVÝ, UŽIJME SI TO, CO JE A NESPĚCHEJME K TOMU, CO ZATÍM NENÍ. I KDYŽ I TO TU JE S NÁMI, JEN NAŠE MYSL NÁM ZATÍM V MNOHÉM BRÁNÍ.