24. července 2025
✨ „Zářit… i když nevíš, jestli tě někdo uvidí.“
Slunce a Luna ve Lvu v 6. domě
Když se Slunce a Luna potkávají ve Lvu, je to jako když se srdce znovu nadechne. Ale tady – v oblasti každodennosti, rutiny a služby – nejde jen o velkolepé momenty a reflektory. Tohle je zářivý restart všedního dne.
Ptá se tě to:
🔸 V čem můžu být víc sám/sama sebou – i v tom, co dělám každý den?
🔸 Jak tvořím svou každodennost? Cítím radost? Jaká je teď moje barva?
Tohle novoluní tě zve, abys přestal/a čekat na velký moment a začal/a svítit v malých věcech. Při psaní emailu. Při ranní kávě. Při obyčejném “ahoj” lidem kolem.
Kvadrát na retrográdní Pluto ve Vodnáři (12. dům)
Tenhle aspekt je silný. Protože Pluto není jen planeta proměny – je to výtah do podvědomí. A z 12. domu ti může připomínat:
🕳️ Zářit není vždy snadné. Někdy totiž musíš napřed odházet sutiny starých přesvědčení.
Kvadrát může přinést:
- vynoření stínů z minulosti, třeba pocit, že „nejsi dost…“
- pocity, že když ukážeš sebe, budeš odmítnut/a
- tendenci potlačit vlastní světlo, protože se “nehodí do kolektivu”
Ale zároveň:
Je to pozvánka k přerodu. K vnitřní síle, která říká: Zářím ne proto, že se mi to dovolí. Ale protože už nemůžu jinak. Protože chci.
Trigon na retrográdní Neptun a Saturn v Beranu
A tady přichází podpora. Tichá, ale silná.
Tenhle trigon ti říká:
✨ Když začneš být víc sám/sama sebou, svět se nezboří. Naopak – srovná se.
Neptun ti šeptá: „Věř si víc, než si myslíš, že můžeš.“
Saturn dodává: „Ale zůstaň nohama na zemi. Tvoř krok za krokem.“
Tahle konjunkce tě učí spojovat důvěru (Neptun) s disciplínou (Saturn).
Představ si to jako budování chrámu – zevnitř. S tvým jménem na cedulce.
Venuše v Blížencích v kvadratuře na Mars + Jižní uzel v Panně
A tady je jedna zkouška. Emoce vs. detaily. Potřeba lásky vs. potřeba kontroly.
Tahle energie může přinést:
- vztahové třenice, kdy někdo analyzuje, zatímco druhý chce jen cítit
- potřebu „napravit“ druhé místo toho, abys byl/a přítomen/a
- vzpomínky na minulé vztahy, kde jsi potlačil/a svou živost ve jménu pořádku
Tip: Zastav se. Nepotřebuješ vše hned vyřešit. Stačí, když budeš pravdivý/á.
Uran v Blížencích ve 3. domě – vládce horoskopu
Tohle je ten jiskřivý génius v pozadí. Uran jako vládce Ascendentu ve Vodnáři ti říká:
“Mysli jinak. Mluv jinak. A hlavně – mluv za sebe.”
Je v příznivých aspektech na Slunce, Lunu, Neptun, Saturn – a na Pluto.
To je obrovská tvořivá podpora, která ti umožňuje:
- měnit staré vzorce komunikace
- říct věci, které ses dlouho bál/a vyslovit
- a najít svůj osobitý hlas, který je tvým světlem
🔁 A co ta retrográdnost? Proč tolik planet couvá?
Saturn, Neptun, Pluto, Merkur – a brzy i další.
Ale nezoufej. Retrográdní fáze není “špatně”. Je vnitřní. Pomalejší. Hloubková.
🔄 Co dělají retrográdní planety?
- vedou nás k přehodnocení
- nutí nás zvolnit
- čistí staré systémy
- učí nás dělat věci jinak než dřív
💬 Například retrográdní Merkur ve Lvu tě může vést k:
- přepsání starých příběhů o tom, co si myslíš, že máš říkat
- větší autenticitě v projevu
- nebo… se zasmát vlastní dávné hlášce, co tě už dneska vůbec nevystihuje
✨
Tohle novoluní není jen o jiskře – ale o vnitřním ohni, který se učíš nést v každodennosti.
Je to moment:
- kdy si všímáš, co tě v minulosti dusilo
- ale ne proto, abys to znovu prožil/a – ale abys to změnil/a
Z hloubky nechat vynořit jiskru.
Z rutiny udělat rituál.
Ze stínu vytáhnout vlastní světlo.
🎧 A když budeš mít chuť, zapni si hudbu, co tě rozzáří. A zkus si říct nahlas:
„Nemusím být pro všechny. Ale můžu být celým světem – pro sebe.“
To je novoluní ve Lvu. A teď je jeho čas.
Symbol: „Starší žena se pokouší vypadat mladě“
Zní to možná ironicky – ale ve skutečnosti je v tom hlubší lidský příběh.
Tenhle symbol mluví o touze po životě, po uznání, po zachování světla, které jsme v sobě kdysi cítili a nechceme ho ztratit.
✨ Je to o snaze zůstat relevantní. O odvaze přizpůsobit se světu, který se rychle mění. A taky o bolesti z toho, že společnost někdy hodnotí spíš vzhled než hloubku.
Tato žena v symbolu není směšná. Je člověkem, který chce dál zářit, protože v sobě nese moudrost, která si zaslouží být vidět – nejen slyšena v koutě.
A právě to souvisí s novoluním ve Lvu – protože tahle lunární chvíle říká:
Nezáleží, kolik ti je. Nezáleží, co si myslí ostatní.
Tvá vnitřní jiskra má hodnotu – když jí věříš ty.
Slunce a Luna se setkávají ve Lvu v 6. domě – v každodennosti, v péči o sebe, v rutinách, které můžeme naplnit radostí nebo resentimentem.
A opozice na retrográdní Pluto ve 12. domě může vytáhnout hluboce zakořeněné přesvědčení:
„Musím být nějaký/á, aby mě svět přijal.“
A právě tady symbol přináší otázku:
Snažím se vypadat mladší – nebo se chci znovu spojit s tím, co ve mně bylo živé, hravé, vášnivé?
Toto novoluní ti může nabídnout nový začátek v přijetí sebe tak, jak jsi – včetně všech „vrásek“, zkušeností i malých výstředností.
🔸 Možná nemusíme předstírat mládí. Možná je vhodné se jen znovu spojit s tím, co jsme si kdysi dovolili milovat naplno.
Tak se ptej:
– Kde se snažím přizpůsobit? Pro koho?
– Co bych dělal/a, kdybych nemusel/a skrývat svou pravdu?
– Kdy jsem naposled cítil/a radost jen tak – bez snahy být lepší verzí sebe?
Toto novoluní tě nevyzývá k výkonu. Ale k autenticitě, která září i ve vnitřním tichu.
Protože být sám/a sebou…
To je vždycky v módě.
Letní příběh o paní Jitce a šatech z broskvového hedvábí
Bylo léto. Takové to, co voní mořem, ale i po lipovém čaji a pomačkaných vzpomínkách. Paní Jitka seděla na lavičce před domem a zrovna si lakovala nehty. Fuchsiově. Jako kdysi, když jí bylo pětadvacet a svět jí ležel u nohou.
„Nač ti to je?“ utrousila sousedka zpoza plotu.
„Tobě už se přece nikdo nedívá na ruce.“
Jitka se jen usmála. Protože věděla, že nejde o ty nehty. Ani o věk.
Ale o ten vnitřní pocit, že ještě není konec. Že můžeš zářit. Třeba jinak, ale pořád.
To ráno si oblékla svoje oblíbené broskvové šaty. Staré, ale pořád měkké jako ten nejpříjemnější dotek. A když procházela náměstím, slyšela, jak se dvě dívky za ní šeptem smějí:
„Podívej na tu babču… Snaží se vypadat jako holka.“
Chvíli ji to zabolelo. A pak si vzpomněla, jak se kdysi smála ona.
Když byla mladá a „všechno věděla“. A tak se otočila, mrkla na ně, a s úsměvem řekla:
„Holky… Kdybych věděla to, co vím teď, a měla vaše nohy… to byste teprve koukaly.“
A pak šla dál. Se vztyčenou hlavou. Protože pochopila, že tohle není o vráskách ani o módě.
Je to o tom, jestli si dovolíš být živý/á. Viditelný/á. Odvážný/á.
🌻 A co ty?
Možná se i ty snažíš napasovat do něčeho, co už ti dávno nesedí.
Možná se ještě pořád snažíš „vypadat“ – místo toho, abys prostě byl/a.
Tahle starší žena v symbolu nehraje mladou, protože zapomněla, kolik jí je.
Dělá to proto, že si ještě pořád chce hrát.
A to je ten největší dar, který si můžeš dovolit. Bez ohledu na to, co říká svět.
🦁 Lví novoluní nás zve k tomu samému:
Nežijeme, abychom se líbili ostatním.
Žijeme, abychom cítili, že žijeme.
A v tom je síla, která nestárne.
✨ Tak se obleč do šatů, které jsi si dlouho nedovolil/a.
Řekni nahlas to, co tvé vnitřní dítě šeptá.
A připomeň světu, že opravdová jiskra nemá věk – jen chuť žít.