KDO, KOHO TADY ZA RUKU VODÍ?

KDO SI HRAJE?

KDO SE NUDÍ?

KDO, KOHO A PROČ DO NĚČEHO NUTÍ?

JE V POŘÁDKU, ŽE SI NĚKDO HRAJE

A JINÝ SE NUDÍ.

PROČ BY MĚL NĚKDO ŽÍT DLE TVÉ PŘEDSTAVY ŠTĚSTÍ?

PROČ NĚKOMU STÁLE NUTIT ŽIVOT BEZ BOLESTI?

KAŽDÝ MÁ MOŽNOST ŽÍT TAK, JAK CHCE,

I KDYŽ VŮBEC NEUMÍ ŽÍT LEHCE,

S RADOSTÍ, POHODOU,

V MÍRU SÁM SE SEBOU.

JE V POŘÁDKU, ŽE KAŽDÝ JSME JINÝ,

I KDYŽ JSME VLASTNĚ ÚPLNĚ STEJNÍ,

TEN ROZDÍL, KTERÝ OBČAS VNÍMÁME,

JE JEN TEHDY, KDYŽ NĚCO PŘEDSTÍRÁME,

OBLÉKÁME SI KOSTÝM A PŘIJMEME NĚJAKOU ROLI,

ABYCHOM SI CHVÍLI JENOM POHRÁLI

NEBO NĚCO NĚKOMU ZAHRÁLI,

NAD NĚKÝM VYHRÁLI

ANEBO ZASE ZNOVU PROHRÁLI.

JE TO JEN HRA,

JE TO ZÁBAVA,

JE TO NAŠE PŘEDSTAVA,

KTERÁ NÁM NABÍZÍ TO, CO SI MYSLÍME, ŽE CHCEME,

JE TO NAŠE CESTA,

NA KTEROU SE VYDÁME,

NENÍ TO TAK, ŽE SE NA NÍ NAJEDNOU OCITNEME,

KDEPAK, JE TO NAŠE ROZHODNUTÍ,

JÍT DÁL.

A KAM?

TO JE JEDNO,

HLAVNĚ, ŽE SE ZASE NĚCO „UDÁLO“

A MY SE UŽ NENUDÍME,

TOUŽÍME SE TOTIŽ BAVIT,

SMÁT SE A „MÍT SE“,

JAK JINAK, NEŽ SKVĚLE,

OD NEDĚLE DO NEDĚLE.

STÁLE PO NĚČEM TOUŽÍME,

ZA NĚČÍM SE ŽENEME,

NĚCO POTŘEBUJEME DOSTIHNOUT ČI DOHNAT,

A PŘÍPADNĚ JEŠTĚ TAMTO MÍT A TOHLE SEHNAT,

PROTOŽE BEZ TOHOHLE A TAKY TAMTOHO,…

JE TO NUDA!

TAKŽE CHCEME VÍC, HLAVNĚ TO, CO SE SEHNAT NEDÁ,

TO SE PAK MŮŽEME POCHLUBIT VŠEM OKOLO SEBE,

ŽE JSME TI JEDINÍ, KTEŘÍ MAJÍ I „MODRÉ Z NEBE“…

A TAK SI DOPŘÁVÁME STÁLE ZVYŠOVAT SVOU LAŤKU,

ZDOLÁVAT I NEMOŽNOU PŘEKÁŽKU,

HLAVNĚ, ŽE SE STÁLE NĚCO DĚJE,

A ZAPOMÍNÁME, ŽE JE TO JEN HRA…

MOŽNÁ DOBRA A ZLA,

POKUD MÁME POTŘEBU PŘIŘAZOVAT KE VŠEMU

NĚJAKÁ PŘÍDAVNÁ JMÉNA, PŘÍVLASTKY A

NAŠE POSUDKY….

JAK SE MÁŠ PRÁVĚ V TUHLE CHVÍLI?

CÍTÍŠ SPOKOJENOST A UŽÍVÁŠ SI CESTY

NEBO SE UŽ VIDÍŠ V CÍLI

A VYHLÍŽÍŠ DALŠÍ CESTU?

Přeji nám všem radost ze hry,

ze života a z cesty,

na které se právě teď nacházíme,

a kterou svými kroky vytváříme…