Dopřejme si rovnováhu,

je čas odejít z toho šrumu,

k sobě,

do svého „doma“.

také je skvělé dopřát si více ticha,

utišit i svou mysl a nechat promluvit ducha.

Je možné,

že vše je na hlavu postavené

a právě ty nevíš, co je pro tebe to pravé,

a tak jdeš cestou, kterou znáš,

protože na neznámo sílu nemáš?

Ale jak je to možné?

Kdo to řekl?

Copak na cestě neznámé

bys snad hned zakopl?

No a co, i kdyby se to stalo,

nic se neděje, Člověče,

zvedneš se a jdeš dál,

anebo se posadíš tam, kde bys rád chvíli zůstal.

Dělej jen to, co se ti opravdu líbí,

co ti radost činí

a určitě tě to nenudí

neprudí,

ani k něčemu nenutí.

Dívej se s láskou kolem sebe,

ostatní žijí i tak, že to není podle tebe,

to je v pořádku,

každý má právo na svoji „pohádku“.