Z knihy Dana Millmana – Zákony ducha

„Svobodná vůle značí, že si můžeš vybrat: buď se přidržíš zákonů,

jež promlouvají v hloubi tvé intuice,

anebo pustíš ze řetězu různé pohnutky, obavy a zvyky,

ať si dělají, co jim libo.

 Jestliže se ve prospěch okamžitého uspokojení někdy vzepřeš vyšší moudrosti nebo si jí nebudeš všímat, následky téhle volby tě nakonec přivedou zpátky k sepětí se zákony ducha. Jedna volba tě dovede na cestu zalitou sluncem, kdežto jiná k překážkám a zkouškám, které tě posílí a poučí – všechno člověku po svém nějak poslouží.“

„Nedá se říci, že bych měl pokaždé pocit, že jsem si určitý směr v životě vybral sám. Leckdy mi to připadá spíš jako osud.“

„Většinu rozhodnutí ti diktuje vlastní podvědomá moudrost. Tvůj „vnitřní vedoucí“ má více informací, nežli tvé vědomí, takže se mnohdy stává, že aniž víš proč, přilákáš do svého života lidi nebo zkušenosti, o které vědomě nestojíš, ale kteří přispějí ke tvému nejvyššímu dobru a poučení.“

„Ale co třeba ti chudí, zneužívaní a hladoví? Chceš mi snad tvrdit, že si tenhle úděl, to utrpení, sami zvolili?“ Moudrá se zastavila a upřela pohled do houstnoucích lesů nad námi. „Bolest má mnoho tváří; i zámožný člověk ví, co je to trpět. Jediné, co může člověk udělat, je, že si z určitého okruhu okolností, jež má v dané chvíli k dispozici, vybere tu nejlepší variantu – volbu týkající se života, lásky, služby, spojení s ostatními. Ovšem bez ohledu na to, co ti život servíruje, ty a jenom ty musíš volit, jak vnitřně zareaguješ; můžeš se bránit osudu, mít na něj vztek a naříkat si, anebo se k němu dokážeš postavit čelem a sevřeš ho v náručí – a tím vyjdeš vstříc okamžiku.“

pokračování příště