Pondělí 30. května 2022
Užíváš si změnu s radostí a úžasem,
raduješ se z toho, co máš přímo před nosem?
Jdeš tím směrem, který se TI nabízí,
nebo čekáš na toho, kdo TĚ ke všemu pobízí
a potřebuješ od něho razítko na cestu?
K čemu TI je potvrzení, že jsi správně tam, kde jsi?
Copak Ty nevíš, že už žádné nepřijde?
Věříš si?
Dovedeš s láskou prosadit sebe sama,
nebo se neustále otáčíš za ostatníma,
co na to říkají a kde TĚ chtějí mít?
Takhle je přeci velmi obtížné žít.
TY si můžeš zvolit to, co chceš,
a vykonat to, k čemu se rozhodneš,
užívat si své talenty, schopnosti a dary,
které TI nebyly přeci jen tak dány…
Dovol si přijímat jen to, co opravdu chceš,
s každou informací a inspirací dál jdeš,
a rozvíjíš sebe i náš svět,
o tom si pak s druhými můžeš vyprávět.
Můžeme s radostí postupovat krok za krokem a měnit se v průběhu této cesty, přijmout svoji sílu a s radostí tvořit svůj život ze srdce a tuto tvorbu pak nechat dál proudit naším světem. Anebo samozřejmě to může být i jinak a někteří stále touží otročit a vykonávat to, co si myslí, že musí, protože…. a jelikož….
Máme možnost volby uspořádat si svůj život tak, jak chceme a přijmout, že z chaosu postává řád a z řádu se rodí chaos. Život je živý a tudíž neustále proudíme na jeho vlnách a v jeho proudu a užíváme si to každý po svém. To je přirozené.
Druzí nám ukazují, že mnohé dění končí a pokud se přirozený konec snažíme jakkoliv zastavit nebo nastavit, můžeme se setkat s určitou zlobou nebo agresí, protože se snažíme o nemožné a bráníme přirozenému vývoji. Ovšem vždy máme možnost se rozhodnout a zvolit si to, co chceme. Takže je pak zbytečné se divit, kde se nacházíme a co se nám to děje.
Pokud lpíme na tom, že něco musí být takhle a jenom takhle a odmítáme změnu a bráníme se jí, pak se snažíme zastavit příliv a narušujeme tak přirozený řád. Co se v takových situacích stane?… Ničemu se nedivme.
Co má v našem životě smysl?
Jaké informace k sobě přitahujeme?
O čem s druhými rozprávíme?
Kam chceme teď pokročit?
Jaké hranice jsou nám již příliš úzké?
Čeho chceme dosáhnout a kam míříme?
Existuje někdo, na koho se zlobíme a nedokážeme odpustit? Proč? K čemu to je ještě teď vhodné?
Jsme v krásném čase jara,
proudí v nás přirozená síla,
měníme se zcela
je zbytečné týrat svá těla
a chtít po sobě přílišné výkony,
je vhodné přijmout měnící se zákony,
Vesmír je ves plná míru,
užívejme si v klidu,
všechno to dění,
Život a sílu jarní,
jsme ve své síle,
není nutné být ti silní,
unavení a vysílení.
Přeji nám všem radost, humor a tvorbu ze srdce,
ať nám jde všechno snadno a lehce,
užívejme si Život na vlně života,
ať se projeví láska a naše dobrota,
i ochota
vstoupit do nových časů,
kde nás čeká sklizeň zlatých klasů.
Krásné jarní dny a já se zase těším příště….