ÚTERÝ 8. 11. 2022 – čas 12,01 hodin
Chceš toho zase zvládnout ještě víc?
Přitom se ti vlastně nechce vůbec nic?
Máš pocit, že ti neustále něco uniká
a chaos každou škvírkou proniká?
Proč se snažit udržet daný pořádek a řád?
Proč už neprojevit k sobě trochu lásky a mít se taky rád?
Pro koho a nač se tolik snažíš někým být?
Máš pocit, že je to ten nejnovější hit?
Proč dokázat za každou cenu daný stav věcí udržet,
a tak moc si nakládat a snažit se to vydržet…?
Ještě chvíli, ještě pár let,
Než…
Co než?
Co tím myslíš?
Co chceš?
Proč se ještě snažíš?
Dovol si nechat záležitostem trochu volnosti,
ubude tak ve světě mnoho podlosti,
která se ti nelíbí, jak většinou říkáš,
ale sebe sama stále nutíš…
K čemu vlastně?
K útěku nikam?
Bojíš se stále ještě změny, proměny a neznáma…?
Bojíš se, že ti život proteče mezi rukama?
Tak se stále snažíš mít vše pod kontrolou?
K čemu a nač,
když pak ani neslyšíš své Duše pláč…
Vlastně se vůbec neslyšíš,
protože jen mluvíš, obhajuješ se a dokazuješ…
Pro koho to všechno děláš?
Říkáš, že pro to, aby se nám žilo dobře?
A víš, co to vlastně znamená?
Ty jen mluvíš, slibuješ a snažíš se,
kontroluješ, hlídáš a ženeš se
stále někam, za něčím a proti někomu,
a přitom tak ubližuješ sobě samému.
Co vlastně chceš?
Co skutečně potřebuješ?
K čemu je vhodné všechno to dění,
kterým sebe nebo snad ostatní ohromuješ?
Zastav se, utiš se, vydýchej se,
zaposlouchej se do svého dechu
a zaznamenej rytmus svého srdce.
Jsi tady a teď, nikam nemusíš přece
odcházet a tak sebe sama opouštět.
Tím hraješ jenom jakýsi „štěk“ ve hře, která není tvá,
ani nevíš, kde a kdy tohle všechno začíná,
spíš se snažíš, aby to už mělo konce,
a tys zaslechl bimbání zvonce,
které konec představení nebo závodu ohlašuje,
a tvoje „fachárna“ se na chvíli přerušuje.
Kdo o tobě stále rozhoduje???
Když se však utišíš,
zaposloucháš se do svého dechu,
necháš myšlenky, ať jdou k jinému uchu,
ty jim nedáš prostoru ani poslechu,
protože si dopřeješ čas ve svém tichu,
kde jsi ty, tvůj dech a tvé srdce v klidu a míru.
V tu chvíli je klid a mír i všude kolem tebe,
máš možnost tak přinést na Zemi Nebe.
Všechno je na tobě,
to, co je,
i to, co bude….
Právě ty máš velkou moc,
užij si ji, stejně jako dobrou noc…,
kdy spánek „spravedlivých“ ti dodá novou sílu,
pro tvoření krásy, radosti a míru,
v celém našem Vesmíru.
Ty jsi ten, kdo všechny scénáře napsal a píše dál,
není tu nikdo jiný, kdo by ti je psal,
tak se potěš se svým dosavadním dílem,
a příští tahy tužkou nebo tlukot prstů na klávesnici,
myšlenky a slova…
prodchni, prosím, mírem….
