Mnohé se uzavírá,

nová cesta není zatím zřejmá,

můžeme mít pocit, že se mnohé zastavilo,

tak to však není, život jde dál, i tím, že se otáčíme zpátky,

díváme se na své mnohé zmatky,

je možné, že skrze mlhu jakéhosi chaosu,

ztratíme i pojem o času

a něco opomeneme, někam nepřijdeme,

na něco si vzpomeneme a následně cosi zahlédneme,

čemu zatím nedokážeme přijít na kloub,

protože nevíme, co to vlastně vidíme,

a tak chvíli tápeme a sami sebe hledáme,

což je báječný začátek nového života,

kde se konečně může objevit naše ochota

naslouchat svému vnitřnímu hlasu

a následovat svou srdeční trasu,

na které už nevládne chaos ani zmatek,

není tam mlha, spíš naopak světla je dostatek.

Můžeme tak zahlédnout

to, na co jsme se báli pohlédnout,

i mnohé skříně s našimi kostlivci se otevřou

a tam je „nic“,

kosti se rozpadnou

a jen prach tam zůstal

a otevřením dveří se do všech možných stran rozvál.

Je teď možné všechno, otevírá se spousta bran

a nového větru můžeme pocítit jemný závan.

A co TY? Užiješ si tyhle dny?

Naplno, s radostí a s chutí tvořit

i tím, že nejprve necháš mnohé zbořit a odejít?

Vysoké věže padají,

koruny z hlav králů se na zemi válejí,

a člověk začíná chápat,

že v té koruně není moudrost,

spíš naopak, následovat jiné, je hloupost,

protože každý je sám sobě tím nejmoudřejším králem,

a je na každém, co vykoná se svým světem,

s královstvím, kterému každý sám vládne,

a tím královstvím svůj život nazve.

Přeji nám všem krásné pročištění,

kostlivců rozpuštění

a toho, co nechceme, opuštění.

Ničím se nemusíme příliš zaobírat,

nic není třeba čistit a do hloubky se snažit dostat,

i když i k tomu můžeme se cítit zváni,

je však jen na každém z nás, k čemu se skloní,

čím se obklopí i co a koho do svého života pozve

a čím a kým se obklopí.

Je tu krásný úplněk ve znamení Ryb,

končí doba, kdy jsme se chtěli poučit z domnělých chyb.

Chyby ani vina nejsou skutečné,

to jen mysl nám něco takového občas nabídne

a my zase můžeme své mysli dopřát trochu vzruchu,

tím, že si dovolíme konat nic a zůstat v tichu.

To bude mysl hledat v dalších informacích útěchu,

a co my?

V klidu, zůstaneme v srdci a potichu.

s radostí a láskou můžeme pozorovat své dosavadní znalosti,

užívat si lehkosti, svobody, potěšení a radosti.

Dopřejme si být stále tady a teď,

v přítomnosti svého srdce,

všechno pak v našem životě se odvíjí lehce

a je toho tolik, co můžeme vytvořit,

jen si to, my lidi, pojďme dovolit –

obdarujme sebe sama svobodou a hojností…

A to už stačí,

slova stejně nevystačí

na život, který je nádherný a ………….. doplň si, co chceš,

TY jsi tvůrce, věř si, že všechno dokážeš!

Přeji nám všem zábavné chvíle,

při tvoření báječné kratochvíle

a těším se zase příště,

kdy pohlédneme znovu na hvězdné hřiště…