Z knihy Dana Millmana – Zákony ducha
„Rovnováha má svůj počátek v dýchání,“ řekla.
„Nádech a výdech tvoří základní životní rytmus. Nadechuješ se a s tím vdechem nalézáš
inspiraci, zdroj života; vydechuješ a dostává se ti uvolnění. Nádech a výdech – zrození a smrt s každým pohybem plic.“
Potom pokračovala:
„A teď se pokus vnímat svůj dech. Všimni si jedné věci: jakmile se rytmus tvého dechu vychýlí z rovnováhy, tvoje pocity ho napodobí. Když tedy cítíš vztek, přijmi ho se vším všudy a uklidni svůj dech, vyrovnej ho. Když cítíš smutek, něžně ho vezmi do náručí a uveď do rovnováhy dech. Pociťuješ-li strach, smiř se s ním a nadechni se z plných plic, abys našel rovnováhu.“
„Když vydechuješ, dáváš, když se nadechuješ, přijímáš. Přijímáš-li víc, než dáváš, vnímáš tuto nerovnováhu coby potřebu udělat na oplátku totéž a uzavřít kruh toho vztahu. Jestliže víc dáváš, než dostáváš, cítíš se vyčerpaný a nakonec už ani nemáš co dát.“
Jsme nejen obtěžkáni, ale i požehnáni velikou zodpovědností svobodné vůle – mocí volit. Naše budoucnost je z větší části předurčena volbou, kterou děláme nyní. Okolnosti nemůžeme vždycky držet pod kontrolou, ale můžeme volit a také volíme, jaká bude naše odpověď na to, co před námi vyvstává. Tím, že znovu nabudeme moci volit, nalézáme odvahu žít v tomto světě plným životem.
Po svých a bezstarostně vydal jsem se na cestu.
Zdravý, svobodný, svět před sebou…
Ta dlouhá hnědá stezka mě povede, kam jen budu chtít.
pokračování příště