Dnes zůstanu v přítomnosti sebe sama,

potěším se zázrakama,

které jsou mi na dosah,

vypnu mobil i počítač?

Vyjdu raději do přírody?-

tam Slunce na všechny svítí,

bez rozdílu čehokoli,

to je to, co miluji.

Pozmění se tím běžné dění,

teď, pár týdnů před vánocemi.

Budeme si dneska hrát?

Pravda nebo Lež?

V bludišti se ocitneš

a cestu ven nalezneš,

když si pravdu přiznáš

a na okolí nedbáš.

Když dítě zlobí,

a rodič neví,

že je přirozenou autoritou,

začne křičet i bít své dítě,

myslí si: „Teď vystraším tě“

a ty budeš poslouchat,

protože já jsem ten, kdo tady velí,

ty jsi jen dítě, co nic neví.

Jenže to dítě je svá vlastní osobnost,

nezlobí toho rodiče, který ví, co znamená ctnost,

k sobě sama a stejně tak k druhým.

Jenže kde lež je doma, tam dítě prudí,

vymkne se z rodičovských pout,

a hledá si svůj vlastní pravdivý proud.

A tak to je nejen v rodině,

ale v celé naší vesmírné dědině.

Něco končí,

něco začíná,

někdo se loučí,

s láskou nás objímá.

Někdo je tu nový,

právě příchozí,

a svůj život si tvoří,

tak jako odchozí.

Každý tvoří to své –

dílo nekonečné.