Pondělí 30. května 2022

 

Užíváš si změnu s radostí a úžasem,

raduješ se z toho, co máš přímo před nosem?

Jdeš tím směrem, který se TI nabízí,

nebo čekáš na toho, kdo TĚ ke všemu pobízí

a potřebuješ od něho razítko na cestu?

K čemu TI je potvrzení, že jsi správně tam, kde jsi?

Copak Ty nevíš, že už žádné nepřijde?

Věříš si?

Dovedeš s láskou prosadit sebe sama,

nebo se neustále otáčíš za ostatníma,

co na to říkají a kde TĚ chtějí mít?

Takhle je přeci velmi obtížné žít.

TY si můžeš zvolit to, co chceš,

a vykonat to, k čemu se rozhodneš,

užívat si své talenty, schopnosti a dary,

které TI nebyly přeci jen tak dány…

Dovol si přijímat jen to, co opravdu chceš,

s každou informací a inspirací dál jdeš,

a rozvíjíš sebe i náš svět,

o tom si pak s druhými můžeš vyprávět.

 

Můžeme s radostí postupovat krok za krokem a měnit se v průběhu této cesty, přijmout svoji sílu a s radostí tvořit svůj život ze srdce a tuto tvorbu pak nechat dál proudit naším světem. Anebo samozřejmě to může být i jinak a někteří stále touží otročit a vykonávat to, co si myslí, že musí, protože…. a jelikož….

Máme možnost volby uspořádat si svůj život tak, jak chceme a přijmout, že z chaosu postává řád a z řádu se rodí chaos. Život je živý a tudíž neustále proudíme na jeho vlnách a v jeho proudu a užíváme si to každý po svém. To je přirozené.

Druzí nám ukazují, že mnohé dění končí a pokud se přirozený konec snažíme jakkoliv zastavit nebo nastavit, můžeme se setkat s určitou zlobou nebo agresí, protože se snažíme o nemožné a bráníme přirozenému vývoji. Ovšem vždy máme možnost se rozhodnout a zvolit si to, co chceme. Takže je pak zbytečné se divit, kde se nacházíme a co se nám to děje.

Pokud lpíme na tom, že něco musí být takhle a jenom takhle  a odmítáme změnu a bráníme se jí, pak se snažíme zastavit příliv a narušujeme tak přirozený řád. Co se v takových situacích stane?… Ničemu se nedivme.

Co má v našem životě smysl?

Jaké informace k sobě přitahujeme?

O čem s druhými rozprávíme?

Kam chceme teď pokročit?

Jaké hranice jsou nám již příliš úzké?

Čeho chceme dosáhnout a kam míříme?

Existuje někdo, na koho se zlobíme a nedokážeme odpustit? Proč? K čemu to je ještě teď vhodné?

 

 

Jsme v krásném čase jara,

proudí v nás přirozená síla,

měníme se zcela

je zbytečné týrat svá těla

a chtít po sobě přílišné výkony,

je vhodné přijmout měnící se zákony,

Vesmír je ves plná míru,

užívejme si v klidu,

všechno to dění,

Život a sílu jarní,

jsme ve své síle,

není nutné být ti silní,

unavení a vysílení.

Přeji nám všem radost, humor a tvorbu ze srdce,

ať nám jde všechno snadno a lehce,

užívejme si Život na vlně života,

ať se projeví láska a naše dobrota,

i ochota

vstoupit do nových časů,

kde nás čeká sklizeň zlatých klasů.

 

Krásné jarní dny a já se zase těším příště….