Úterý 14. června 2022

 

Kdo jsem?

Co hledám?

Kam mířím?

Co chci?

Čemu věřím?

O čem pochybuji?

Je můj život skutečně pravda, kterou žiji?

Kolik otázek se kolem mého žití točí?

Je tu stále někdo, kdo mě ještě vytočí?

Proč sleduji to dění někde venku?

Nebo už mě nezajímá, co se hlásá mimo mého dvorku

a dokážu zaměřit se na své pocity, touhy a přání?

Mám toho tolik, s čím si můžu hrát

a životem dál jít,

tolik krás je všude kolem nás,

že je zbytečné narušit svůj klid

čímkoliv, s čím už nesouzním,

stačí jen, když si to namířím

tam, kde jsem to skutečně já,

kde je má pravá a pravdivá podstata.

Kde to je?

Proč hledat dveře do Ráje?

Vše je tady,

už mám všechno,

není nutné hledat nekonečno,

i to je mojí součástí,

nic není mimo mne,

vše se jen skrze mne promítne.

*

Jsme tady společně v krásném čase plynutí života a můžeme si užívat každý svůj nádech naplno, není nutné zadržovat dech nebo slova. Můžeme být tím, kým jsme a nemusíme na „někoho“ vystudovat. V každém z nás je už dokonalost, kterou zbytečně mnozí hledají a stále jen něco studují, aby dokázali, co všechno umí a mohli si zasloužit to či ono. Ať už lásku, pozornost či bohatství, ve formě výplaty za velmi dobře odvedenou práci, kterou jim ohodnotí někdo tam „zvenku“, protože je to odborník, který tomu rozumí?

Kdo chce, může tak žít.

Každý máme možnost volby, kdykoli a v čemkoli.

Můžeme přijmout svoji úžasnou jedinečnost a stejně tak ji s radostí vítat a láskyplně přijímat i u těch ostatních. Je báječné vidět a potkávat ty nádherné bytosti, ať už ve svých blízkých, příbuzných, kamarádech, spolupracovnících nebo jen těch, kteří kolem nás profrčí životem.

Je báječné si dopřát pozorovat všechno to dění v nás i kolem nás. Stát se jen pozorovateli toho všeho a o nic a nikoho se nestrachovat, naopak s důvěrou se dívat na životy ostatních i na svůj vlastní život, který si tady tvoříme každým nádechem, myšlenkou i pocitem a následně vyřčeným slovem a vykonaným činem.

*

Každý z nás může, cokoliv chce.

Každý z nás je báječný průvodce

sebe sama i těch ostatních,

ať už nám na nich záleží

anebo jsou pro nás cizí.

Nikdo není a nemůže být cizí,

všichni jsme tady na planetě Zemi

spřízněni a propojeni,

i když si někdy připadáme sami mezi všemi.

Není žádné oddělení ani separace,

je to jen hra a legrace.

Pojďme se bavit, smát se a hrát si,

užívejme si naplno krásné časy.

Dopřejme si žít ve Vesmíru,

jako na vsi plné úžasného míru.

 

Střelec nám nabízí pravou míru,

můžeme si dopřát užít vlastní sílu

tak, jak ji cítíme,

ne tím, že se někam ženeme

a ze své síly vystoupíme,

protože tím, že jsme to zase zvládli, někoho ohromíme.

Za jakou cenu?

Někdy i za tu – pro člověka nejvyšší,

jenže ono to je stejně ještě jinak, což mnozí vytuší.

*

Přeji nám všem krásné dny, plné různorodých možností a nabídek, které přicházejí s každou naší myšlenkou. Máme vždy na výběr, a je toho tolik… v naší mysli a mimo ni….

Krásné chvíle a já se zase těším….